Jak vytvořit dětem správný přístup k jídlu?

  • Výživa dětí
  • 4 minuty čtení
  • 26. 2. 2015
  • Tým Plus Pro Vás
  • Podle dětské lékařky Jitky Komínové je pro vytvoření správného přístupu k jídlu klíčové, aby probíhalo od samého začátku v klidné, pohodové atmosféře, od samého začátku sloužilo výhradně k uspokojení této základní lidské potřeby.

    {containers“:[{„id“:1,“type“:“container100″,“params“:{},“shapes“:{„first“:[{„id“:2,“type“:“shapeOldArticle“,“params“:{„html“:“

    Jak vytvořit dětem správný přístup k jídlu?

    Podle dětské lékařky Jitky Komínové je pro vytvoření správného přístupu k jídlu klíčové, aby probíhalo od samého začátku v klidné, pohodové atmosféře, od samého začátku sloužilo výhradně k uspokojení této základní lidské potřeby. „Již novorozenec má dostat napít, je-li hladový, tzv. kojení ad libitum pak přirozeně se zvyšujícími se dávkami přechází v pravidelný režim, který je třeba dodržovat i u kojenců, batolat i předškolních dětí, tj. zpravidla 5x denně. Batolata a předškolní děti by pak naposledy měly jíst asi kolem 18. hodiny,“ míní doktorka Komínová. Tedy rozhodně nejíst kdykoli a už vůbec ne cokoli, co dítě najde ve svém dosahu. Jídelníček má podle ní určovat rodič nebo jiný pečovatel – babička apod. Předškolnímu dítěti je důležité vštípit zásadu, že si samo z chladničky či spížky jídlo nebere, jí, co mu dospělý dává, případně později se zeptá, zda si může sníst, na co dostalo chuť. „Kojence je dobře krmit v náručí, jakmile dobře sám sedí, lze začít používat příslušné sedačky s pevnou oporou pro nohy, příkrmy podávat lžičkou. Během druhého roku začíná dítě postupně jíst samostatně, ideální je, pokud je to možné, když dítě jí společně s ostatními členy rodiny, a znovu opakuji rozhodně v pohodové atmosféře, při které se neřeší jakékoli problémy. Měla by to být vždy pro všechny příjemná část dne. Rozhodně není dobré jíst při sledování televize nebo dokonce běhat při jídle,“ vysvětluje lékařka.

    Kolik jídla?

    Množství jídla bychom měli podávat přiměřené věku, fyzické aktivitě i individuální potřebě, tak aby dítě mělo zcela normální hmotnost. Velkou chybou je nabízet a přidávat do maxima. „Někdy to rodičům říkám dost natvrdo – ,dítě není posvícenská husa, do které se šišky cpou, dokud to jde‘. Pro dobrou chuť k jídlu je také důležitý celkový režim dne s dostatkem odpočinku i přiměřené aktivity, pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu, ale těsně před jídlem již aktivita má být mírná, dítě nemá přicházet k jídlu velmi unavené,“ zdůrazňuje Jitka Komínová.

    Pitný režim

    Je třeba dodržovat řádný pitný režim, tekutiny nabízet spíše mimo jídlo, nikoli těsně po jídle. Velmi důležité je naučit dítě pít vodu. „Ze zkušenosti již celé řady rozumných maminek víme, že i staršímu kojenci lze např. v horkých letních dnech nabídnout mezi porcemi mléka převařenou samotnou vodu a děti ji přijímají. Není tedy zpravidla třeba jim podávat slazený čaj nebo jiné slazené nápoje a pak je obtížně od nich odvykat. V souvislosti s tím varuji i před nadměrným podáváním džusů. Pokud chceme podat ovocnou šťávu – pak spíše čerstvou, event. ředěnou vodou k docílení nižší sladkosti. V celém čerstvém ovoci však dítě dostává i prospěšnou vlákninu. Rozhodně nedoporučuji pravidelné podávání průmyslově vyráběných džusů pro celkové množství jednoduchých cukrů, tudíž i kalorií, konzervační látky. Toto nadužívání pak mnohdy snižuje množství např. mléčných výrobků ve stravě,“ vysvětluje doktorka Komínová.

    Příklady táhnou

    Podle dětské lékařky Jitky Komínové také není vhodné se ptát dítěte, zda jídlo chce, ale s radostí mu oznámit, co dobrého bude mít a jak i nám to chutná. „V oblasti jídla stejně jako v dalších důležitých oblastech každodenního života děti napodobují život a přístup svých rodičů. Jednoznačně do tří let věku, dále přibližně do sedmi let jejich věku je nápodoba nejbližšího okolí tím ústředním kanálem informací o světě, o tom, jak žít svůj život, jak se vztahovat ke svému tělu, k druhým lidem, k sobě atd. A během té doby se pokládají hluboké základy i vztahu k jídlu, životosprávě,“ říká psycholožka Alena Vávrová. Jestliže malé dítě neustále poslouchá, co dospělý nechce jíst, ale dítěti se to nutí, bude spíše odmítat. Takže tak, jak jedí rodiče, budou jíst v podstatě i jejich děti. Odmalička je vhodné kolem jídla tvořit zdravé rituály spojené se společným stravováním se, s námi zvolenou kulturou stravování a tu postupně, v závislosti na vývoji dítěte, dítěti předkládat vzorem. Tak ji bude přirozeně přijímat i dítě. „A to se týká jak formy stravování, tak jeho obsahu, tedy co jíst. Vhodné je děti nadchávat pro jídlo, zapojovat je podle možností do přípravy jídla, do jeho nákupu, povídat jim o tom, co jedí, budovat vztah dětí k tomu, co jedí. Dítě považuje za dobré to, co jedlo ,v bříšku‘, tedy, co je základní stravou matky během těhotenství a co dále ,jedlo‘ od narození skrze mateřské mléko a další postupnou stravu. Je důležité dítě učit vnímat své tělo, kdy už má hlad, to odlišit od chutí, kdy už má dost, plný žaludek. Naším úkolem jako rodičů a pečovatelů je to respektovat. Pokud již dítě nechce jíst, nenutit je, uspokojit jak chuť, tak hlad. Děti se věnují všemu, co je pro ně zábava, radost, naopak se přirozeně vyhýbají všemu, co je spojené se stresem, nepříjemným napětím. Takže pokud se jídlo stane stresujícím prvkem v jejich životě, dobrý vztah k němu si nevytvoří. Pokud my jako rodiče máme i podvědomý problém s jídlem, nějak s ním bojujeme, bude s ním bojovat i naše dítě,“ uzavírá Alena Vávrová.

    „}}]}}],“layout“:“article“}“

    Tým Plus Pro Vás
    Tým Plus Pro Vás
    S radostí až do mobilů