Není vitamín jako vitamín – II. část

  • Vitamíny
  • 5 minut čtení
  • 26. 2. 2015
  • RNDr. Pavel Suchánek
  • O skupině vitamínů rozpustných ve vodě už máme docela přehled. V tomto článku se budeme věnovat druhé, neméně důležité skupině, vitamínů rozpustných v tucích. Pojďte s námi dokončit cestu za poznáváním těchto důležitých prvků.

    {containers“:[{„id“:3,“type“:“container100″,“params“:{},“shapes“:{„first“:[{„id“:4,“type“:“shapeOldArticle“,“params“:{„html“:“

    Jak už bylo řečeno, vitamíny se obecně dělí, dle svých chemicko-fyzikálních vlastností, na vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) a vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní). Od vitamínů rozpustných ve vodě, se lipofilní vitamíny liší mimo jiné tím, že lidské tělo si je dokáže ukládat do zásob, které vydrží na týdny až měsíce. Tyto vitamíny se v tucích totiž nejen rozpouští, ale také ukládají. Některými vitamíny z této skupiny je možné se i předávkovat, tzv. hypervitaminóza, a mohou být, při velkém nadbytku, zdraví nebezpečné.

    Vzhledem k charakteristice lipofilních vitaminů A, D, E a K, by měly být automatickou součástí vyvážené stravy kvalitní rostlinné tuky a oleje, rybí tuky, ořechy atp. Tím bude zaručen jejich dostatečný příjem. Vitamíny D a K si zdravý člověk za ideálních podmínek dokáže v dostatečném množství v těle vytvořit sám.

    Vitamín A se může vyskytovat v naší stravě ve dvou formách a to jako retinol, obsažen v živočišných potravinách nebo β-karoten, který se objevuje v potravinách rostlinného původu. β-karoten se pak v játrech a střevech dále přeměňuje na vitamín A. Přímo vitamín A najdeme v rybím tuku, rybách, žloutcích, vnitřnostech a mléčných výrobcích. V podobě β-karotenu se objevuje v zelenině a ovoci (např. v mrkvi, špenátu, brokolici, mangu nebo meruňkách). Je zajímavé, že více beta karotenu získáte, když zeleninu podusíte, povaříte nebo lehce orestujete. Beta karoten je pak pro organismus přístupnější a získáte ho více, než ze stejného množství syrové zeleniny. Když podusíte například mrkev a zakápnete kapkou kvalitního rostlinného oleje, je opravdu skvělým přírodním zdrojem β-karotenu, který se uvolní právě díky kombinaci tepelné úpravy a oleje.

    Vitamín A je důležitý pro zrak, zdraví kůže a sliznic.  Nedostatek se může projevovat zhoršeným viděním za šera nebo poškozením rohovky, podrážděnou suchou a svědivou kůži, rozpraskanými koutky úst a podrážděním sliznic nebo zhoršenou obranyschopností. Přebytek se naopak může projevovat vypadáváním vlasů a loupáním kůže, únavou, nechutenstvím nebo nevolnostmi. Pokud má člověk pestrou vyváženou stravu, nadbytek tohoto vitamínu obvykle nehrozí. Doporučená denní dávka je okolo 750 µg.

    Vitamín D si dokáže organismus sám vytvořit díky pobytu na slunci, alespoň jeho podstatnou část.  Je však dobré jej doplňovat i stravou. Zdrojem může být opět rybí tuk, vejce, mléko, mléčné výrobky či kvasnice. Vitamín D je potřeba kvůli prevenci osteoporózy a pro zdravé a pevné kosti, protože pomáhá vstřebávání vápníku do těla. Kromě toho také posiluje imunitní systém.

    Jeho nedostatek může způsobit bolesti zad a svalů, křeče nebo dokonce měknutí kostí, narušení nervových spojů, ale také zvýšenou kazivost zubů. Nadbytek opět není běžný. Projevuje se bolestmi hlavy, nechutenstvím, ukládáním vápníku do vnitřních orgánů či poruchami ledvin. Doporučená denní dávka je okolo 5 µg.

    Vitamín E neboli tokoferol zahrnujeme celkem osm sloučenin, které se vyskytují běžně v přírodě. Největší biologickou aktivitu má tzv. alfa-tokoferol, který je také v přírodě nejběžnější. Z těla pomáhá odstraňovat volné radikály spolu s dalšími antioxidanty jako je vitamín C ze skupiny vitamínů rozpustných ve vodě. Přírodními zdroji mohou být rostlinné oleje, ořechy, pšeničné klíčky, mák, sója nebo listová zelenina. Díky tomuto vitamínu máme zdravou a pevnou kůži, je zpomalen proces stárnutí, a také průběh Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby. Tento vitamín také napomáhá prevenci srdečně-cévních onemocnění a napomáhá posílení imunitního systému. Kromě toho zmírňuje menstruační bolesti a problémy spojené s přechodem.

    Nedostatek způsobuje bolesti hlavy, průjmy, celkovou únavu či drobné nervové poruchy, ale také problémy s kůží a mravenčení v končetinách, ve zvláštních případech může dojít až k rozpadu červených krvinek. Jeho nadbytek nemá žádné prokázané toxické účinky, ale mohou se objevit časté bolesti hlavy, zvýšená náchylnost k infekcím a špatné vstřebávání vitamínu K do těla. Doporučená dávka se je 12,5 mg denně.

    Vitamín K označován také jako fylochinon, si lidské tělo z velké části, díky střevním bakteriím, dokáže vytvářet samo. Přibližně 20% by měl ale člověk získávat z potravy. Vhodným zdrojem jsou především mléčné výrobky, listová zelenina (kapusta, špenát, zelí), dále bylinky (pažitka, řeřicha) nebo brambory, rajčata a chřest. Dále je obsažen v rostlinných tucích a olejích (především v olivovém a sojovém oleji), žloutcích, rybím tuku, játrech, v pšeničných klíčcích a pistáciích. Jeho hlavní funkcí je napomáhat srážlivosti krve v těle při vnějších i vnitřních zraněních. Ostatně od této funkce, tedy koagulace je odvozen jeho název – vitamín K. Není to ale jeho jediná funkce, je důležitý i pro zdravé kosti, protože napomáhá s ostatními prvky k vstřebávání vápníku do kostní hmoty.

    Nedostatek je velmi vzácný, může se výjimečně objevit v raném věku a projevuje se krvácivostí (například z nosu), snadnou tvorbou modřin, špatným hojením ran, střevními potížemi a únavou. Nadbytek se projevuje anémii, poškozením jater, zvýšeným pocením a ve výjimečných případech až poškozením mozku. Doporučené denní množství je stanoveno na 75 µg.

    Není jediný vitamín, který by pro tělo nebyl přínosný a důležitý a je třeba je pravidelně doplňovat. Zaměřte se na vyváženou a pestrou stravu, jezte dostatek ovoce i zeleniny, a to jak v syrovém stavu nebo podušenou zeleninu s trochou kvalitního rostlinného oleje. Nevyhýbejte se ani dostatku bílkovin, oříškům či nejrůznějším semínkům. Vaše tělo vám bude vděčné a vy nebudete muset mít obavy, zda vám některý z těchto malých zázraků nechybí.

    „}}]}}],“layout“:“article“}“

    RNDr. Pavel Suchánek
    RNDr. Pavel Suchánek
    Specializace: výživa, vyvážené stravování
    Nestlé

    Mezi Vodami 2035/31, 143 00 Praha 4 - Modřany; IČ: 45799504, DIČ: CZ45799504
    Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka oddíl C, vložka 10481.
    © 2017 Copyright Nestlé Česko s.r.o.