{containers“:[{„id“:1,“type“:“container100″,“params“:{},“shapes“:{„first“:[{„id“:2,“type“:“shapeOldArticle“,“params“:{„html“:“
Pomlázka, většinou složená z několika proutků vrby, symbolizuje svěžest, jaro, začátek. Dříve bylo pořízení pomlázky mnohem romantičtější, než je naše obyčejné nandání do nákupního vozíku. Muži si ji splétali z proutků a dívky a ženy, které s ní na Velikonoční pondělí šlehali, měly být právě „díky“ pomlázce „omladěny“. Už ve 14. století se kazatel Konrád Waldhauser zmiňuje také o oplácení – tradici už ne tak rozšířené: ženy a dívky oplácejí mužům totéž (či je polévají vodou) den nato, v úterý. A víte, že červená pentle na pomlázce symbolizovala lásku, žlutá nezájem, zelenou dostávali oblíbení chlapci a modrá symbolizovala naději?
Krásné. Proto asi kraslice.
Zvyk šlehání dívek a žen pomlázkami se zachoval dodnes, stejně tak i to, že ženy za toto „omlazení“ rozdávají zdobená vejce, pochutiny nebo drobné dárky. Vejce je po staletí považováno za symbol plodnosti, úrody, života, narození, slunce a díky skořápce i za symbol bezpečí. Za to, že vejce jíme zrovna na Velikonoce, můžeme vděčit zřejmě konci křesťanského půstu, během něhož lidé jíst vejce nemohli. A proč se jim říká kraslice? Jednoduché – dříve se často malovala červenou barvou, která je považována za symbol života a za barvu krásnou.
A krásné je i samo zdobení velikonočních vajec. Dříve se samozřejmě používaly především barvy, které se daly vyrobit přírodní cestou (např. šťáva z červené řepy, ze špenátu, šafrán, borůvky atd.). Jedna z nejstarších technik je asi zdobení voskem, mezi klasické také řadíme červené kraslice zdobené bílým vzorem.
Proč beránek?
Beránek je dnes spojován spíše s dobrotou politou čokoládou, kterou si dáme po velikonočním obědě ke kávě. Ale hlubší význam beránka jako symbolu Velikonoc tkví v jeho spojení s křesťanstvím – byl symbolem Božího beránka, Ježíše Krista, který byl jako nevinný a čistý a obětován na kříži. V hebrejské tradici je židovský Bůh označován za pastýře, který bere své ovečky do náručí.
Zajíček, hlavně ten z čokolády
Zajíček nebyl jako symbol Velikonoc u nás doma zvyklý, ale už tu pomalu zdomácněl. Děti se na něj těší nejen proto, že nosí vajíčka, ale hlavně proto, že bývá celý z čokolády. Mezi symboly Velikonoc se dostal zřejmě tak, že jsme ho na jaře vídali v blízkosti našich domů (a to i přesto, že je jinak dost plachý), kde hledal potravu. Starším zvykem také bylo honit „velikonočního zajíce“, což znamenalo hledat v poli ukrytá vajíčka.
A řehtačky, klapačky a ostatní zvuky vyluzující nástroje? K bohoslužbám dříve svolávaly od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).
„}}]}}],“layout“:“article“}“
